Veterán

Podrobnosti: Kategorie: Vaše články; Zveřejněno 26. 1. 2013 12:37; Napsal Radko Resch; Zobrazeno: 9139

Jsem příznivcem starých lodí a proto fandím i vašim stránkám. V létě jsem měl možnost svézt se na Hermanovi, majitel i jeho žena jsou moc sympatičtí (ostatně jako všichni, které jsem potkal kolem wartburgů). Ještě jednou jim děkuji za projížďku zrovna ve chvíli kdy jsem to nejvíce potřeboval (mého Teddyho jsem zrovna uprostřed léta začal „nedobrovolně“ renovovat).

Moje první zkušenost s Wartburgem byla velmi příjemná viz. obrázek. Super loď, super výkony J. Rok výroby neznámý, typ motoru také, člun byl bez vratky, náporové chlazení – krásně jednoduchý systém pohonu, který nikdy nezklamal. Dva roky jsem jezdil, ladil mouchy – vodní ložisko a nový kozlík, těsnění pod hlavou, nové závity pro svíčky, čalounění sedaček a nějaké drobnosti. Člun jsem koupil po rekonstrukci, bohužel ne moc loďařsky odborné ale spíše na oko (překližky nebyly voděvzdorné a po dvou sezónách na vodě se to projevilo na palubě, podponor byl původní bez problémů - suchá loď). Člun není mahagonový a tudíž zřejmě bez historické hodnoty. V minulém roce jsem se rozhodl člun prodat a povýšit na něco většího ale opět starého a s duší J. Žádné laminátové vířivé vany mi nic neříkají.

Sjel jsem tedy do Berlína pro Teddyho viz. další foto. Mahagonový člun rok výroby 1960, v původním stavu „nichtbastl“ J až na nějaké drobnosti, které se do původního stavu dají vrátit. Prodejce říkal, že byly vyrobeny 3ks, jeden že je někde v Polsku, druhý že byl zřejmě spálen a třetí že je můj. Na Slapech jsem později potkal kluka se stejným člunem (říkal, že byly vyrobeny čtyři J) ale ten je po kompletní rekonstrukci ale už v nepůvodním stavu. Po převozu přes Slapskou přehradu se ukázalo, že v outoře je nějaká hniloba a klanice vleku se do ni obtiskly. Takže do lodi teklo proudem. Nicméně jsem dojel ještě do Cholína k panu Hudečkovi. O jeho odbornosti při stavbě a opravě dřevěných lodí není pochyb ale jeho ceny jsou neakceptovatelné a chování příšerné (dalo by se nazvat i jinak ale již jsem vychladl – po půl roce). Připomínalo mi to film Doktor Hollywood ale bez heppy endu J. Ze své zkušenosti nikomu nedoporučuji. Každopádně to není to o čem jsem chtěl psát. Člun mi dělá velkou radost a to i když je v něm momentálně díra a svépomocně ji opravuji. Nepochybuji, že by jste tento pocit neznali.

Fotky:

{gallery}Veteran_resch{/gallery}