Admin objevil starý mail, který zřejmě přehléd, a přeposlal mi ho. Tak ho zveřejňuji:


Ahoj
zasílám zde starý článek kde jsem informoval o plavbě a lodích ve
Skandinávii.

Pro vás asi může být zajímavé, že se ve Švédsku dají občas koupit velmi
levně staré dřevěné lodě, dá se projet Kielským kanálem a potom nahoru
proti proudu do Čech (tím kanálem jsem jel, nebylo to drahé, na velkých
německých řekách byly zdymadla zdarma ale asi by benzín stál dost peněz,
proud je tam dost silný. Já jel do Francie a tak nevím jak ta plavba do
Čech je ekonomicky výhodná, ale určitě to jde a může to být zajímavé a
hezké).

Před 2 roky jsem dělal několik měsíců v Norské maríně a i tam byly občas
levné lodě k mání.
...................................................................................................


Ahoj kamarádi trampové vodáci a jiní živlové.Rád bych vás upozornil na
možnost prozkoumat a zažít levně nádhernou přírodu ve Skandinávii tak jak
jí paďouři a suchozemský krysy nepoznají.

Dost dlouho jsem vegetoval v Severských zemích - hlavně ve Švédsku.

Když byste si vzali sebou nafukovací pramičku nebo kajak třeba do
švédského Göteborgu tak od tamtuď můžete vyrazit podél pobřeží a
prozkoumávat stovky ostrovů až do Norska nebo Dánska. Z Göteborgu jezdí
lodě kde vám platí tramvajový lístek na různé ostrovy a tak si je můžete
prohlédnout než je budete dobývat. Vhodnější než kajak může být nafukovací
pramička páč se vám tam vejde víc věcí. Budete totiž potřebovat i teplé
oblečení když se 30 stupňová vedra náhle změní na zimu pár stupňů nad
nulou. (já sebou míval tenčí lyžařskou kombinézu - zabere velmi málo místa,
takže se vejde do plastové láhve na mouku se širokým hrdlem, je lehounká,
skvěle hřeje a Hlavně velmi rychle schne !!!. Vůbec sem zastánce umělin i z
cest po jižnějších oblastí, pro skutečně dlouhodobě
<intext.billboard.cz/core/ad_transaction?...da5228%26ref%3D17710>
cestujícího
trampa co nemá prachy na novou košili když se mu bavlněná po několika
týdnech v solném prachu moře rozpadne (sůl je jak šmirglpapír), je
polyesterová umělina skvělá věc. Paďouři s naditou plastovou kartičkou
samozřejmě takové věci neřeší. Jestli máte volno 30dní nebo déle, tak je tu
pro vás další možnost.


Ve Švédsku ( alespoň před 10 lety ) šlo koupit starou dřevěnou loďku
nebo plachetničku i za 2000 š.korun, plavit se, plachtit na ní podél
pobřeží, a pak jí za nějakou stovku prodat. Protože údržba dřevěné lodě
vyžaduje mnoho práce, tak dřevěné lodě nebyly moc oblíbené u nastupující
generace mladých yachtařů vychovaných v instantním duchu blahobytu západu.

Pokud budete vybírat trasu tak abyste měli větší ostrovy na návětrné
straně, tak ale můžete kotvit zdarma v závětří, ušetříte za bydlení (i
přístavy) a hlavně zažijete nádhernou přírodu na místech kam se jinak jako
suchozemci nedostanete. Zjistěte si včas telefon na "Kustbevakningen" což
jsou pobřežní a záchrané hlídky. Zánět apendixu můžete dostat i v oblasti
neobydlených ostrovů. Po skončení dovolené ale nemilosrdně zpřetrhejte
vazby s dřevěnou lodičkou která vás tak krásně vozila, a prodejt jí - pokud
s ní nechcete dojet po kanálech a řekách do Čech ( nebo jí darujte). za
přezimování, byste zaplatili mnohem víc než za loď. Já si jednou koupil
motorovou loď s kabinou přes 8 m dlouhou za 1500 š.korun, ale když jsem
sháněl přezimování tak jsem levnější než za 14 000 nesehnal (ono mnohem
levnější existuje, ale je to jako s městskými byty u nás = řada jiných
čekatelů). V švédských yachtařských časopisech mívají i fotky s cenou,
takže by to mohlo jít i bez švédštiny - nebo nákup přes internet.
Upozorňuji že se ty levný loďky zas tak často neobjevují, takže nebuďte
vybíravý. Jeden Švéd co mnohokrát objel Cap Horn začínal tím, že si
oplachtil starou dřevěnou pramičku a jel s ní do Anglie. Krásy tisíců
ostrovů objevíte i na příšeře která lidskému oku nelahodí, ale plavební
schopnosti může mít dobré.

Jak začne foukat silný vítr tak ale hned hledejte útočiště v
přírodních přístavech v závětří ostrovů a poslouchejte hlášení rozhlasu v
angličtině. Pokud by hlásili pořádnou bouři, tak radši zajeďte i do
placeného přístavu! (s plachetkou nebo motor člunem) V obchodech pro
yachtaře si můžete koupit skalní klíny které se naperou do spár v žulovém
pobřeží a výborně drží. Pokud ale funí 15-20m/s nebo víc, tak to klínové
uvázání mějte jen jako poslední jištění a loď nechte volně houpat na kotvě.
. V takovém počasí i v závětří ostrovů se dělá silné vzdýmání vody že by
vám to jinak vytrhlo kování z lodi i když máte nylonové pružné lano. Já
jsem jednou dělal skipera na lodi pobřežní stráže když jsme čistili pobřeží
od naftové katastrofy. Dostal jsem příkaz rádiem přivázat se ke břehu klíny
a spustit přední část plochého čumáku pro vynášení výstroje a hadic (taková
výsadková loď). Funělo ale 20m/s a loď se i v závětří ostrova vzpínala jak
divokej kůň na těch uklíněnejch lanech. Ty centimetr tlustý klíny se
zkroutily jak špagety a jak sem se rval s kormidelním kolem při vyrovnávání
toho házení, tak jsem urval čep co ovládal řízení vrtulí a museli nás
zachraňovat. Mimo Švédsko a Dánsko jsem se plavil sice většinou jen s velmi
hrubými mapami nebo automapami, (když jsem se totiž vydával na Kanárské
ostrovy, tak by mapy stály víc než moje plastová plachetnice za 14 000
š.korun) ale ve Skandinávii je skutečné bludiště ostrovů, kde se bez dobré
podrobné mapy rychle ztratíte. Musíte bedlivě sledovat trasu protože i
těsně pod hladinou jsou tisíce skrytých ůtesů. ( ty vás ale na nafukovací
protoplazmě tak moc neděsí - na Sázavě dostane loď víc zabrat). Nějaké
kapitánské zkoušky či oprávnění alespoň za mých časů nikdy nebylo třeba,
jen doklad že jste skutečně majiteli lodi. S tou gumovou pramičkou nebo
kajakem máte výhodu že je kdekoliv lehce vytáhnete do bezpečí při změně
počasí, mějte ale sebou dost vody. Většina ostrovů je neobydlených a špatné
počasí může trvat i několik dní.

Také je nevýhodou nafukovacích člunů často mokrý zadek. ale existují i
skutečně nepromokavé kalhoty. Pokud ovšem máte jen 14dní dovolené, tak ten
nafukovací člun bude nejlepší alternativa. I tak doporučuji zakoupit si
námořní pobřežní mapy. Existuje celá souprava která je levnější než kupovat
jednotlivé mapy. Jsou tam také označené chráněné ostrovy na které se nesmí
vylézat (hnízdění ptáků, vojenská oblast atd.). Jinak na ostrovech smíte
stanovat kdekoliv chcete tak jako na pevnině, nejlépe ve stanu s pružnými
tyčkami abyste omezili počet kolíků (skob), protože ostrovy jsou velmi
skalnaté a je tam jen nějaký decimetr půdy a drnů. Vemte si sebou pořádné
skoby do zdi (místo kolíků,) na uchycení do spár v žule aby vám stan
neulítnul. Většinou není třeba tahat plynové nebo lihové vaříče (ten líh na
vaření tam stejně neseženete náruživý Švédi by ho chlastali) protože to
většinou jde nalézt náplavové dřevo. Nejlepší je ale mít sebou vařič na
dřívka (dá se vyrobit, jinak stojí v obchodě kolem tisícovky a v něm oheň
ke všemu není vůbec krytý) a ten vložit do větší nádoby s dírkama pro
vzduch co dosáhne až k okraji kotlíku takže nejsou vidět plameny a nelítají
tak ven jiskry a kousky žhavého dřeva abyste nezapálili suchý porost.
Takhle upravený vařič mi tolerovali i v horách na Kanárských ostrovech, kde
jinak měli po požárech z otevřenýho ohně hrůzu. ( máte li zájem popsat jak
vypadal tak sem napište a já to načrtnu). Tahle opatrnost je namístě jen na
ostrovech s lesíky a porosty suché trávy, většina ostrovů je ale tak
skalnatá že to šlo udělat i pořádný táborák. Pozor! Nikdy nezakládejte oheň
na ohlazené žulové skále !!! Tím byste Švédy dost nasr..., nebo alespoň
naštvali. Oni si přírodu dost opečovávají a* turistickou* erozi skal
popraskaných od ohně nesnášejí, tak jako odpadky v přírodě. Radši to
dělejte na písku nebo hlíně či kamení. (taky nevím jestli se předpisy o
ohni nezpřísnily ale myslím že né)

V některých oblastech jsou slávky jedlé, ale není jich tam tolik jako
na jihu Evropy. Zato mořských řas je tam tolik, že pokud máte dost vody tak
nikde nemůžete umřít hlady. Já jsem si je vařil s rýží. Nejlepší sou ty
nové výhonky -konečky. Mně chutnaly ty bublinkové řasy nebo provázkové, mí
holce žádný a dívala se na mě jak na cvoka že je baštim. Ona ale byla
Švédka a Švédi mají takovou stádovou náturu, že většinou dělají jen to co
všichni ostatní dělají, nebo to co je zrovna módní dělat. Takže i když jsem
sbíral a baštil houby tak sem byl u nich cvok co se cpe jedovatýma houbama
(jedovatá houba = vše co není liška). Na větších ostrovech se stromy roste
velmi mnoho hub. Od té doby se ale přehnala jedna módní vlna zájmu o houby
tak nevím jak je to dnes. Ty řasy ale asi ještě vyjeděné nebudou jak znám
Švédy. Na universitě v Göteborgu nám při přednáškách botaniky profesor
tvrdil že všechny makro řasy jsou jedlé (na rozdíl od pozemních rostlin
které jsou téměř všechny jedovaté a jen malý zlomek jsou jedlé) a jedovaté
řasy mohou být jen ty malinké planktonovité, tak dobrou chuť. Já makro řas
zkoušel mnoho druhů a stále žiju. Jako jídlo jsem používal hlavně rejži a
sypal si jí do plastových flašek od šťávy kde byla chráněná před vlhkostí a
vodou. Chleba tam býval vždy hrozně drahý a k tomu slazený a hnusný. Jedno
kilo stálo dřív v přepočtu asi 300 Kč. To už je lepší si koupit mouku,
droždí nadělat hady, otočit kolem prutu a opékat nad ohněm. (sůl máte z
moře) Velké ryby můžete chytat na třpytku co táhnete za lodí při dně, a
malé čudly si nachytáte ze skály (žádné povolení k rybolovu na západním
pobřeží není třeba) když rozmačkáte mořské šneky kterých je všude dost a
dáte na malinké háčky.

Kamarádka na nafukovacím kajaku jede na ostrovy. Ty ostrovy co vidíte
mají hojnou vegetaci ( což jsou výjimky). Na takovýchto ostrovech
naleznete spousty hub.

S malou kamarádkou plachtíme v bludišti švédských ostrovů. Na této
plachetnici jsem později bydlel a plavil se po mořích. Byly to hezké chvíle
ale několikrát mi šlo o život. V "Áčku" na Nově jsem vyprávěl jak mi Ježíš
3x nastartoval přívěsný motůrek který byl úplně pod vodou, aniž bych se ho
dotknul, jen sem volal k Ježíšovi když už neovladatelná loď málem válela
sudy z ohromných vln rozbouřeného Atlantiku ( nevyhodil jsem včas plovoucí
kotvu). Když člověk žije bezpečným rutijným životem s výdobytky zpohodlnělé
civilizace, tak je lehké být atheistou. Na moři je to už trochu jiné.
Posádka mladých lidí na mé lodi (při čištění pobřeží od nafty) co žíli v
rybářských osadách, mi vyprávěli co jejich otcové zažívali za zázraky když
se dříve kdy neexistovaly satelitní navigátory, vydali na rybolov mezi
tisíci ůtesy, přišla bouře a celá vesnice viděla Ježíše a celá posádka v
bouři ztracené lodě ohnivý sloup který se objevil když se všichni obyvatelé
vesničky spolu modlili za záchranu jejich životů .. Proto tam prý bylo až
90% věřících. Vlny na vnějších ostrovech u otevřeného moře dosahují výšky
až 9m tak se nepokoušejte na nich přespávat. Při změně počasí by vás to
spláchlo jak špunty. Jsou tam také i silné proudy. Radši se držte v bezpečí
za hradbou vnějších ostrovů které velké (zdůrazňuji velké) vlny lámou..
Viděl jsem fotku pořádné nákladní lodě jak seděla na vrcholku jednoho
docela vysokého vnějšího ostrova, kam jí vlna vrhla. Když jsem žil v
Thajsku, Tak jsem viděl, jak relativní pojem slovo "velké vlny" je.
Sijamský záliv je neuvěřitelně mělký takže větší vlny se v něm zlámou a do
vnitřní části zálivu se nedostanou. Misionář který mne požádal abych s ním
žil na jeho 20metrovém katamaránu a dělal mu kormidelníka, mi vyprávěl s
hrůzou v očích že za svých 18 let plachtění v Thajsku, zažil i vichřici kdy
byly až 2 metrové vlny. Nechtěl jsem ho urazit a tak jsem se jen snažil vší
silou potlačit úsměv.

* Zimní práce na moři.*

Dělám frajera před posádkou naší lodě, jak daleko můžu po ledě dojít
než se propadnu. Na lodi jsme měli naftová kamínka, takže jsme se po takové
frajeřince jen převlékli, ohřáli a šli dál makat.

Když byla zima tuhá, tak se někdy na obydlené ostrovy jezdilo i autem
po ledě. V pozadí vidíte jak skalnaté a holé jsou většinou tamní ostrovy,
ale i tam skoro vždy naleznete náplavové dřevo na vaření. Na některých
ostrovech jsou maríny, kde si můžete načerpat pitnou vodu. V městečkách a
vesnicích máte prakticky všude pitnou vodu. Ta teče i z kohoutků na
veřejných záchodech. Leda na trajektech co jezdí mezi ostrovy bych vodu z
kohoutků nepil.

Vracíme se večer z práce na lodi pobřežní stráže.Tyto lehké hliníkové
lodě výsadkového typu s plochým dnem propluly i mělčinami ( mohl jsem
zvednout vrtule a přeject nad viditelnými útesy co byly jen pár decimetrů
pod hladinou) a uvezly i ohromné generátory a stříkačky.

Tak šťastnou plavbu

Přeje Patrik

Skvele poznamky, spousta zajimaveho pocteni. Jen teda skoda ze je to takove zmatecne, misty jsem se trochu ztracel o cem je zrovna rec.